Jak BikeFit/LAB měří váš posed
BikeFit/LAB spouští ve vašem prohlížeči model rozpoznávání pózy (MediaPipe Pose) na videu z boku, zatímco šlapete. Z bodů těla počítá úhly kolena, kyčle, trupu a lokte po celé otáčce, porovnává je s referenčním rozsahem pro váš typ kola a cíl jízdy a pomocí vnitřní délky nohy převádí rozdíly úhlů na doporučení v milimetrech pro sedlo a řídítka. Rozsahy úhlu kolena vycházejí z publikovaného výzkumu výšky sedla; ostatní z běžné praxe bikefittingu. Jde o 2D odhad, ne o klinické vyšetření.
1. Co se děje při měření
Natočíte asi 12 sekund šlapání na trenažéru, nahrajete video nebo čtyři fotky s klikou na 12, 3, 6 a 9 hodinách. Kamera stojí kolmo ke kolu, 2–4 metry od něj, objektiv ve výšce sedla, jezdec i kolo celé v záběru.
Analýza běží v prohlížeči. Video se nenahrává na naše servery; odesílají se jen výsledky měření pro vytvoření reportu (viz zásady ochrany osobních údajů).
Model odhaduje 33 bodů těla na snímek. Protože pohled z boku skrývá polovinu těla, software používá stranu otočenou ke kameře (lépe viditelnou) a vynechává snímky, kde rameno, kyčel, koleno nebo kotník nejsou jasně vidět.
2. Které úhly měříme a jak
- Natažení kolena úhel kyčel–koleno–kotník v dolní úvrati, odečtený jako 97. percentil ze všech použitelných snímků.
- Úhel kolena nahoře stejný úhel při největším ohnutí, 3. percentil.
- Úhel kyčle úhel rameno–kyčel–koleno v nejvíc zavřené poloze, 5. percentil.
- Úhel trupu spojnice rameno–kyčel vůči vodorovné rovině, medián videa.
- Úhel lokte rameno–loket–zápěstí, medián videa.
- Kadence počítaná z vrcholů signálu úhlu kolena, jeden na otáčku.
- Dále: poloha kolena vůči ose pedálu, pohyb kyčle na sedle a rozsah kotníku. Volitelné video zepředu přidává dráhu kolena a náklon pánve.
Percentily místo vyhlazovacího filtru jsou záměr: nejnižší a nejvyšší procenta snímků pohltí ojedinělé chyby, zatímco filtr by zploštil právě ty vrcholy, na kterých u výšky sedla záleží.
3. Od stupňů k milimetrům
Samotné úhly neříkají, o kolik posunout sedlo. Jednou zadáte vnitřní délku nohy; software z ní odhadne délku stehna (asi 0,54 × vnitřní délka nohy), změří stehno v pixelech v celém videu a tento poměr použije jako měřítko pro doporučení v milimetrech. Chyba v délce nohy se proto promítne do každé hodnoty v milimetrech.
4. Referenční hodnoty, které software používá
Report označí hodnotu jako v cíli uvnitř rozsahu níže a jako blízko do 4° od něj. Jsou to rozsahy, které software používá dnes.
| Typ kola / cíl | Natažení kolena (dole) | Úhel kolena (nahoře) | Úhel kyčle (nejvíc zavřený) | Úhel trupu | Úhel lokte |
|---|---|---|---|---|---|
| Silniční, závod | 140–148° | 100–115° | 42–60° | 30–40° | 140–165° |
| Silniční, endurance / gravel | 138–145° | 100–118° | 46–65° | 38–48° | 145–168° |
| Silniční, komfort | 135–143° | 102–122° | 52–75° | 45–60° | 150–172° |
| Horské kolo | 136–146° | 98–120° | 48–72° | 45–62° | 140–170° |
| Městské, trekkingové, e-kolo | 135–145° | 100–125° | 58–95° | 58–88° | 150–178° |
| Časovka / triatlon | 140–150° | 95–112° | 38–58° | 8–25° | 80–115° |
Další kontroly: kadence 70–105 ot./min; koleno nad osou pedálu v rozmezí ±20 mm; pohyb kyčle do 25 mm.
5. Odkud tyto rozsahy pocházejí
Úhel kolena (výška sedla), podložený výzkumem. Systematický přehled z roku 2022 našel silné důkazy, že výšku sedla je třeba nastavovat podle úhlu kolena měřeného při šlapání (Bini & Priego-Quesada, 2022). Dřívější přehled uváděl asi 25–30° flexe kolena v dolní úvrati (Bini et al., 2011); úhly měřené při šlapání vycházejí větší než statické a studie srovnávající obě metody použila 30–40° flexe jako dynamickou referenci (Ferrer-Roca et al., 2012). Ve výše uvedené konvenci odpovídá 30–40° flexe zhruba 140–150° natažení. Závodní rozsah leží uvnitř; rozsahy endurance, komfort a městské kolo záměrně povolují o něco nižší sedlo. Je to volba z praxe, ne výsledek výzkumu.
Malé změny. Tentýž přehled z roku 2022 našel jen středně silné důkazy, že změny výšky sedla menší než asi 4 % délky nohy mění zatížení kloubů víc než zanedbatelně, a málo důkazů o riziku zranění. Pod touto hranicí jde u doporučení v milimetrech o pohodlí a konzistenci, ne o prokázanou prevenci zranění.
Ostatní, podle praxe. Rozsahy pro kyčel, trup a loket a samostatné rozsahy pro horské kolo, městské kolo a časovku vycházejí z běžné praxe bikefittingu. Nebyly testovány v kontrolovaných studiích; uvádíme je jako výchozí bod, ne jako normu.
Co důkazy neukazují. Systematické přehledy zjišťují, že souvislost mezi jednotlivými měřeními bikefittingu a bolestí kolena je slabá a opírá se o malé studie (Johnston et al., 2017; Bini & Flores Bini, 2018). Hodnota mimo rozsah je důvod podívat se na posed, ne diagnóza.
6. Jak je to přesné?
Validační studii samotného BikeFit/LAB jsme nepublikovali. Nejbližším nezávislým důkazem je studie s 26 cyklisty, která porovnala MediaPipe (model, který používáme) s reflexními markery na běžném videu z boku s 30 snímky za sekundu: typické odchylky byly asi 3–6° v koleni a kyčli a 5–9° v kotníku a MediaPipe ukazoval koleno víc ohnuté než markery v části cyklu šlapání kolem dolní úvratě (Bini et al., 2024), tedy tam, kde se odečítá natažení kolena. Platí-li tato odchylka i pro vaše video, je natažení kolena mírně podhodnocené.
Co to znamená pro váš report: berte hodnoty kolena a kyčle jako odhady s rezervou několika stupňů, hodnotu kotníku jen orientačně a k posouzení, zda změna vedla správným směrem, používejte opakovaná měření se stejným nastavením.
7. Hranice měření 2D kamerou
- Jedna kamera vidí jednu rovinu. Není-li kolmo ke kolu nebo ve výšce sedla, úhly se posunou. Obrazovka nahrávání před záznamem kontroluje čistý pohled z boku.
- Skrytou stranu těla model odhaduje a pro úhly se nepoužívá.
- Volné oblečení, špatné světlo a rušné pozadí dělají body méně stabilní.
- Doporučení v milimetrech závisí na zadané vnitřní délce nohy.
- Software neposoudí pohyblivost, zranění, stavbu chodidla, tlak na sedlo ani pocit ze změny na dlouhé jízdě. Profesionální bikefitter ano, a při bolesti lékař nebo fyzioterapeut.
8. Kdo to píše a jak
BikeFit/LAB vytvářejí vývojáři softwaru, ne certifikovaní bikefitteři ani zdravotníci (viz O nás). Každý průvodce na konci uvádí publikace, o které se opírá, a zobrazuje datum poslední revize. Tvrzení bez uvedeného zdroje odrážejí běžnou praxi bikefittingu, ne ověřený výzkum.
Obecné informace o posedu, ne lékařská rada. Viz lékařské upozornění.
Zdroje
- Bini R, Priego-Quesada J (2022). Methods to determine saddle height in cycling and implications of changes in saddle height in performance and injury risk: a systematic review. Journal of Sports Sciences, 40(4):386–400. doi:10.1080/02640414.2021.1994727
- Bini R, Hume PA, Croft JL (2011). Effects of bicycle saddle height on knee injury risk and cycling performance. Sports Medicine, 41(6):463–476. doi:10.2165/11588740-000000000-00000
- Ferrer-Roca V, Roig A, Galilea P, García-López J (2012). Influence of saddle height on lower limb kinematics in well-trained cyclists: static vs. dynamic evaluation in bike fitting. Journal of Strength and Conditioning Research, 26(11):3025–3029. doi:10.1519/JSC.0b013e318245c09d
- Bini RR, Nascimento VB, Nibali A (2024). Validity of neural networks in determining lower limb kinematics in stationary cycling. Sport Sciences for Health, 20:127–136. doi:10.1007/s11332-023-01075-7
- Johnston TE, Baskins TA, Koppel RV, Oliver SA, Stieber DJ, Hoglund LT (2017). The influence of extrinsic factors on knee biomechanics during cycling: a systematic review of the literature. International Journal of Sports Physical Therapy, 12(7):1023–1033. doi:10.26603/ijspt20171023
- Bini RR, Flores Bini A (2018). Potential factors associated with knee pain in cyclists: a systematic review. Open Access Journal of Sports Medicine, 9:99–106. doi:10.2147/OAJSM.S136653
- Clarsen B, Krosshaug T, Bahr R (2010). Overuse injuries in professional road cyclists. American Journal of Sports Medicine, 38(12):2494–2501. doi:10.1177/0363546510376816
- Martin JC, Spirduso WW (2001). Determinants of maximal cycling power: crank length, pedaling rate and pedal speed. European Journal of Applied Physiology, 84(5):413–418. doi:10.1007/s004210100400
- Brisswalter J, Hausswirth C, Smith D, Vercruyssen F, Vallier JM (2000). Energetically optimal cadence vs. freely-chosen cadence during cycling: effect of exercise duration. International Journal of Sports Medicine, 21(1):60–64. doi:10.1055/s-2000-8857